... pro zachování dědictví
     budoucím generacím ...

Stromy v parku, obnova jejich výsadby

zpět
plán
klikněte pro zvětšení

Nejstaršími stromy v parku jsou lípy. Mnohé z nich tu byly ještě dříve, než samotný park. Velmi významné jsou i staré javory při okrajích parku. Zajímavý je i vzrostlý exemplář převislého buku (Fagus sylvatica ´Pendula´), č. 20 a panašovaný javor klen (Acer pseudoplatanus ´Leopoldii´), č. 16. Pro období založení parku je typické i použití jírovce (Aesculus hippocastanum) - č. 15. Z dob založení parku také pocházejí sloupovité topoly na břehu řeky (Populus nigra var. Italica).
Dominantním druhem v parku jsou lípy. Těch je zde 16 ks, a zastupují tak 29% stromů. Těsně za nimi však následují krátkověké břízy s 25%. Poměrně početným druhem jsou i javory s 15%. Zarážející je podíl introdukovaných douglasek, které tvoří 11 % z celkového počtu stromů.
Postupem dojde k omezení počtu jehličnatých stromů. Rozkládající se jehlice totiž znehodnocují půdu, zvyšují její kyselost, omezují růst trávníku a zastiňují ostatní stromy.
Svahy kolem parku porůstají většinou původní druhy stromů, jako jsou jilmy, javory, habry, lípy a na skalnatých slunných místech i duby. Místy se vyskytují i skupiny smrků. To jsou pozůstatky výsadeb drobných smrčků ve skalkách z počátku minulého století. Problematickým druhem, který zarůstá slunná a suchá místa, je akát (Robinia pseudoacacia). Tento zajímavý strom je velmi nebezpečný pro přirozené lesní druhy, rychle zarůstá neudržované části, kam již nepustí žádný jiný strom.
Na břehu řeky jsou jistě nejvýraznější pozůstatky topolové aleje (Populus nigra ´Italica´), najdeme tu i původní druhy říčních břehů, jako jsou olše, topoly a vrby.
Cílem obnovy parku Réna je dosáhnout především přírodě blízkého složení parku. Kostra parku by tedy měla zůstat z domácích druhů, jako jsou lípy a javory. Cizokrajné dřeviny budou použity pouze jako výrazné solitery tak, aby měly dostatek prostoru k uplatnění své krásy.

Plánek s detailním popisem rozmístění jednotlivých dřevin po revitalizaci parku .

Postupná obnova dřevinných vegetačních prvků, tedy stromů a keřů v parku, je naplánována do 3 etap v časovém horizontu 15 - 20 let.


1. fáze obnovy

2. fáze obnovy

3. fáze obnovy

konečná fáze

Základem je prosvětlení dnes příliš hustých částí parku a odstranění některých poškozených dřevin. Park díky nekoncepční údržbě zarůstal nálety, některé dřeviny byly vysazeny blízko sebe a dnes nemají dostatečný prostor pro růst, některé jsou výrazně mechanicky poškozené. Také je potřeba postupně nahradit krátkověké druhy, jako jsou břízy, za druhy, které žijí i několik set let.

*

strom č. 20 - Fagus sylvatica ´Pendula´ - Buk lesní převislý

Buk lesní je náš domácí druh, který roste přirozeně od 300 m n. m. až do 1000 m n. m., často je však pěstován v parcích i v nižších polohách. Smuteční kultivar buku patří mezi staré kultivary. Dorůstá výšky až 25 m, větve často převisají k zemi. Buk je zajímavý především svou hladkou stříbřitě šedou kůrou. Listy jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté, zašpičatělé, lysé. Kvete nenápadně v květnu. Plodem jsou bukvice, které jsou za syrova pro člověka jedovaté.

*

strom č. 34 - Gleditsia triacanthos - Dřezovec trojtrnný

Dřezovec trojtrnný je opadavý strom s vejčitou korunou dosahující výšky až 35 m. Na větvích se nacházejí až 10 cm dlouhé trojitě rozvětvené trny, tyto trny mohou růst i na kmeni. Listy jsou střídavé nebo rostou ve svazečcích a jsou jednoduše až dvojitě lichozpeřené. Velmi zajímavý je plod - lusk dlouhý až 20 cm a 3 cm tlustý. Dřezovec pochází ze Severní Ameriky, od 18. století se začíná pěstovat i v Evropských parcích.

*

strom č. 6, 31, 38, 41 - Quercus robur ´Fastigiata´
Dub letní sloupovitý

Velmi starý kultivar domácího dubu letního. Na našem území se vyskytují i více než 250 let staré exempláře. Tento opadavý sloupovitý strom dorůstá výšky mezi 10 a 20 metry, maximální šířka koruny je 6 m. Listy má střídavé, obvejčité, okraj listu laločnatý. Plodem jsou nažky, všem známé jako žaludy.

*

strom č. 4 - Ulmus glabra - Jilm drsný

Opadavý, až 40 m vysoký strom s šedohnědou borkou a střídavými, mírně asymetrickými listy. Kvete v březnu až květnu nenápadným květenstvím. Jilm se dožívá věku až 500 let a plodit začíná ve stáří 30 až 40 roků. Domácí druh, který roste ve stinných suťových lesích, v půdách vlhkých a bohatých na živiny. Jilm je poměrně vzácným stromem, protože byl od 20. let 20. století decimován grafiozou jilmů, onemocněním, které má za následek výrazný úbytek jilmů v celé Evropě.

*

strom č. 37 - Ginkgo biloba - Jinan dvoulaločný

Opadavý strom, až 40 m vysoký, obvykle s kuželovitou korunou. Listy jsou střídavé, vějířovité, na předním okraji zubaté nebo laločnaté, klínovitě v řapík zúžené. Plody jsou kulaté, velké 2 - 3 cm, za zralosti nepříjemně páchnoucí a po dotyku dráždící kůži. Jinan pochází ze střední Číny a může se dožít až 1000 let. Bývá nazýván "živou fosílií", protože na naší planetě rostl již na počátku druhohor. Významné jsou i léčivé účinky jinanu, a to především na paměť, při problémech s krevním oběhem, jako pre-vence infarktu, atd.

*

strom č. 28 - Catalpa bignonioides - Katalpa trubačovitá

Listnatý strom dorůstající výšky kolem 10 m, maximálně do 15 m. Pochází ze Severní Ameriky a v Čechách se pěstuje necelých 120 let. Koruna je široce rozložitá, kulovitá,listy jsou srdčité asi 20 cm dlouhé s dlouhými řapíky. Svrchní strana listu je světle zelená, spodní strana pýřitá. Květy jsou až 5 cm veliké bílé zvonečky s oranžovými a purpurovými skvrnami uvnitř. Jsou uspořádané v 20 cm dlouhých květenstvích. Plody jsou 20 až 40 cm dlouhé tobolky, které vytrvají na stromě po celou zimu.