... pro zachování dědictví
     budoucím generacím ...

Dubohabřiny

zpět

Jsou jedním z nejrozšířenějších přirozeným biotopů u nás. Vyskytují se na živinami bohatých, hlubších půdách svahů a plošin. Některé druhy bylin se mění podle charakteru podloží.

Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea) a letního (Quercus robur) a lípy srdčité (Tilia cordata).

*

Carpinus betulus

Habr obecný

Listnatý strom dorůstající výšky asi 25 m. Je původní v celé Evropě, na Kavkaze, v Asii od Turecka po Írán. Kmen je pokryt šedou hladkou kůrou.

Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité. Kvete od dubna do května. Květy jsou jednopohlavné, jehnědy. Plodem je oříšek ukrytý v trojlaločnatém listenovém obalu (křídle). Využívá se i jako rostlina do tvarovaných živých plotů. Má kvalitní tvrdé dřevo.

*

Tilia cordata

Lípa srdčitá

Náš národní strom má košatou, vysoko klenutou korunu a dorůstá výšky i více než 30 metrů. Je původní v celé Evropě až po Sibiř a na Kavkaze. Kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité.

Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím.

Květy se používají v léčitelství, snadno zpracovatelné dřevo mají v oblibě řezbáři.

*

Quercus robur

Dub letní, křemelák

Opadavý, až 40 m vysoký strom s mohutnou a nepravidelně rozložitou korunou. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a některých lokalitách severní Afriky.

Kůra je tmavošedá, hrubě rozpukaná.Listy jsou obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Kvete v dubnu až květnu. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá.

Dub je národním stromem germánů, symbolem síly a může se dožít i 1000 let.

V keřovém patře se vyskytuje svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a ptačí zob obecný (Lonicera xylosteum).

Na jaře v podrostu rozkvétá jaterník podléška (Hepatica nobilis) orsej jarní (Fragaria vesca) či sasanka hajní (Anemone nemorosa). Později rozkvétají jestřábník zední (Hieracium murorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Pro ivančické lesy je i typický výskyt chráněného bramboříku evropského (Cyclamen purpurascens).