Geomorfologie a geologie

Podle geomorfologického členění České republiky patří Réna do provincie Česká vysočina, do subprovincie Brněnská vrchovina a do oblastí Bobravská vrchovina a Boskovická brázda. (Demek et al. 1965)

Větší část území leží v Bobravské vrchovině, což je pruh vyššího terénu, který odděluje sníženinu Boskovické brázdy od Dyjskosvrateckého úvalu. Bobravská vrchovina je rozdělena na několik částí. Jednou z nich je Krumlovský les. V těchto místech je Bobravská vrchovina prorážena průlomovým údolím řeky Jihlavy. Údolí se skládá ze dvou těsnin a Bránické kotliny a je pokryté intaktními neogenními předhelvetskými sedimenty. Ve výškách 8, 20 a 40 m jsou vytvořeny říční terasy. Severně od průlomového údolí se rozkládá Hlinská vrchovina.

Menší plochou území probíhá sníženina Boskovická brázda, která sem zasahuje svou jižní částí nazývanou Oslavanská brázda. Ta je zde tvořena Ivančickou kotlinou vyplněnou neogenními sedimenty.

Reliéf území je charakterizován členitou plochou pahorkatinou, mírně se k severozápadu zvedající, s výrazně zahloubenými kaňony řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Území má výškovou členitost 30 - 130 m, v zaříznutých údolích až 200 m. Nejvyšším bod je 402 m n. m. ve východní části katastrálního území Ivančic, nejnižší bod leží na řece Jihlavě (cca 190 m n.m.). Samotná Réna má výšku 319 m n. m..

Z geologického hlediska je území Ivančic velmi pestré. Podílejí se na něm 4 základní geologické jednotky. Brněnský masiv zasahuje východní část katastrálního území, jehož součástí je i Réna. Základní horninou je tu granodiorit - hornina příbuzná žule. Navíc obsahuje plagioklasy. Na Réně najdeme tři typy této horniny - porfyrický amfibol-biotický granodiorit typu Réna, biotický až amfibolbiotický granodiorit typu Krumlovský les a biotický granodiorit typu Tetčice. Ivančicemi probíhá také ivančicko - trboušanský zlom, který od sebe odděluje dvě dílčí kry brněnského masivu.

Na Réně se také nachází mladotřetihorní usazeniny jílů, písků a štěrků. Z nich je nejzajímavější bentonit - bílá jílovitá hornina tvořená převážně minerálem montmorillonitem. U Ivančic vznikl díky tomu, že zde do tehdy existujícího jezera napadal sopečný materiál, který přiletěl ze sopek situovaných až na území dnešního severního Maďarska.

Půdy, klimatické podmínky a hydrologie

Pedologické poměry jsou silně ovlivněny geologickou stavbou území. Na základě Ne Réně a jejím bezprostředním okolí se nacházejí dvě pedogenetické asociace, nivní hydromorfní půdy přírodní a zemědělsky zkulturněné a hnědozemě přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin.

Asociace nivních hydromorfních půd tvoří lem kolem toku řeky Jihlavy. Z půdních typů jsou zde vyvinuty především půdy glejové, semiglejové a oglejené půdy. Jsou to hlavně půdy těžšího rázu, jílovitohlinité až jílovité, částečně půdy hlinité a písčité. Vodní režim této oblasti je nepříznivý, na jaře dochází k zaplavování těchto půd. Vysoko položená hladina podzemní vody velmi zmenšuje půdní prostor pro kořenový systém stromů. Přebytek vody v půdě způsobuje nedostatek vzduchu a značně tak snižuje biologickou činnost mikroorganismů, jejichž procesy probíhají pouze v povrchové vrstvě. Obsah humusu v této vrstvě je dobrý, reakce půd je mírně kyselá, neutrální až mírně alkalická.

Zbytek zkoumaného území tvoří asociace hnědozemí. Jsou to půdy hlinitopísčité až písčitohlinité. Ve druhé polovině vegetačního období dochází k přesychání svrchní půdní vrstvy a snižuje se tak jejich propustnost. Zásoby minerálních živin jsou dobré, reakce půd je mírně až středně kyselá. Oba typy půdních asociací jsou zemědělsky využívány asi z 80 - 90 %.

Na základě klimatické klasifikace leží Réna v severním mírném pásu a patří do teplé oblasti T2, kterou charakterizují dlouhá, teplá a suchá léta, velmi krátká přechodná období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem a krátké, mírně teplé, suché až velmi suché zimy s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Srážky klesají k východu, kde se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny a celkově jde o nejsušší území na Moravě. Teploty kolísají od 8,5 °C do 9,3 °C, srážky od 530 mm do 495 mm. Výskyt přívalových dešťů při častém jihovýchodním proudění. Významné západní a jihovýchodní větry působí letní sucho a bouřky a v předjaří silnou větrnou erozi.

Celé území města náleží do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí Dyje. Osu území tvoří řeka Jihlava. Pod Rénou se do Jihlavy vlévá řeka Oslava a pak řeka Rokytná. Voda těchto řek se vlévá do Dyje v místě vodních nádrží Nové Mlýny.

Bentonit

Bentonit je měkká velmi jemnozrnná nehomogenní různě zbarvená hornina složená z podstatné části z jílového minerálu montmorillonitu, která vznikla většinou subakvatickým nebo subaerickým zvětráváním produktů bazického (v menší míře i kyselého) vulkanismu (hlavně tufů).

Montmorillonit je nositelem charakteristických vlastností bentonitu - značná sorbční schopnost charakterizovaná vysokou hodnotou výměny bází (schopností přijímat z roztoků určité kationty a uvolňovat za ně ze své molekuly Mg, někdy i Ca a alkálie), vnitřní bobtnavost ve styku s vodou (některé bentonity bobtnavé nejsou, ale mají vysoké absorbční schopnosti jako bělicí jíly, zejména jsou-li aktivovány), vysoká plasticita a vaznost.

Bentonit dále obsahuje další jílové minerály (kaolinit, illit, beidellit), Fe-sloučeniny, křemen, živce, sopečné sklo atd., které představují škodliviny a úpravou se pokud možno odstraňují. Světové ložiskové zásoby bentonitu jsou odhadovány na více než 1 400 mil. t.

Použití bentonitu je mnohostranné a řídí se jeho mineralogickým složením a technologickými vlastnostmi. Nejvíce se ho spotřebuje jako pojiva ve slévárenství, při peletizaci železných rud (4-10 kg na tunu pelet), dále se používá jako sorbent (odbarvování, katalyzátory, rafinace, filtrace, vysoušedla, čištění odpadních vod, nosiče pesticidů), do vrtných výplachů, jako plnidla (barvy, laky, farmacie, kosmetika) a suspenze (mazací oleje), ve stavebnictví (těsnicí materiál), zemědělství atd. V poslední době výrazně stoupá spotřeba bentonitu jako sorbentu exkrementů domácích zvířat ("kočkolit") a pojiva granulovaných krmiv.

V České republice je evidováno 28 nalezišť bentonitu. Většina se nachází v Doupovských horách a v okolí Mostu. Moravský bentonit je většinou méně kvalitní. Světlou výjimkou je však právě lokalita na Réně.