Konference na téma "Obnova Parku na Réně"
autor textu: Ing. Bohumil Smutný, Ing. Jitka Vágnerová - 06.04.2009
V pátek 27. března 2009 se v zasedací místnosti MěÚ Ivančice uskutečnila konference na téma "Obnova Parku na Réně" v Ivančicích. Programem konference byla pokryta stěžejní témata: prezentace historie parku od doby jeho založení před 120 lety až do doby nedávné, kdy park zůstal v chátrajícím stavu. Nechyběl ani popis 1. a 2. fáze rekonstrukce, způsoby financování, plán údržby parku a zajištění péče o zeleň ze strany města a další vize rekreační zóny Réna. Do diskuze se měli možnost zapojit i občané svými příspěvky. Dle prezenční listiny projevilo zájem o tuto konferenci v jarním pátečním odpoledni 23 občanů.
Partnery této nejen této konference, ale i samotné obnovy parku na Réně je Skupina ČEZ a Evropský fond pro regionální rozvoj, z kterého je čerpána dotace prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod. Konference byla uspořádána v rámci naplánovaných opatření k zajištění publicity projektu. V roli moderátora konference vystupoval místostarosta města Jaroslav Pospíchal, přítomný byl 2. místostarosta Mgr. Pavel Dočkal a později také starosta MUDr. Vojtěch Adam. O historickém vývoji parku pohovořil historik Jiří Široký, o stavu parku před zahájením rekonstrukce hlavní projektantka Ing. Jitka Vágnerová. O postupu při rekonstrukci parku a způsobech financování rekonstrukce hovořil Ing. Bohumil Smutný z MěÚ Ivančice. Vedoucí odboru technického a investičního Ing. Josef Janíček seznámil přítomné s plánem údržby parku a zajištění péče o zeleň ze strany města. Projektantka Ing. Jitka Vágnerová přiblížila další vize pro budoucí fáze rekonstrukce parku a vytvoření zóny Réna. Na závěr dostali prostor pro své příspěvky občané. V rámci diskuze zaznělo mnoho zajímavých a věcných názorů, které budou dále ve spolupráci s projektantem vyhodnoceny.
Z historie parku …
Historik Jiří Široký připravil zajímavé ohlédnutí za historií parku, které občanům přednesl. Park na Réně je od začátku spjat s činností Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v Ivančicích, který vznikl 21. 11. 1886. Informace o historii činnosti okrašlovacího spolku zpracoval pan Široký chronologicky až cca. do roku 1950, kdy musela být činnost různých spolků ukončena. Příspěvek Jiřího Širokého o historii parku vám přineseme v samostatném článku.
Co se v parku doposud zrealizovalo?
Ing. Vágnerová, hlavní projektantka obnovy parku na Réně, seznámila občany s postupnými kroky, které se v prováděly od roku 2007 až do současné doby. Prvním úkolem bylo vyčištění parku od náletových dřevin a první kácení, které proběhlo na podzim roku 2007, další kácení proběhlo v zimě roku 2009.
Na podzim roku 2007 byla rozšířena vyhlídka na skále nad řekou. Do svahu pod ní vysázeny sněženky a z jara 2008 pak další trvalky, jako jsou konvalinky, kakosty, denivky, břečtan a další.
Naučná stezka vybudovaná v roce 2007 seznamuje zájemce s historií i přírodními podmínkami Rény, ale také se záměrem obnovy parku a okolí. Pamětní deska zakladateli parku se dočkala opravy právě ke 120. výročí založení parku na Réně.
Balvaniště se sedacími bloky z gabionů nahradilo nefunkční skalku. Společně s úpravou okolní plochy bylo dokončeno v prosinci roku 2008.
Malý amfiteátr vychází z přirozené terénní modelace při cestě na rozhlednu. Jako jeviště poslouží centrální travnatá plocha parku. Realizace začala v březnu 2009. Hotovo bude na podzim 2009.
Okružní cesta parkem dostane nový povrch z mechanicky zpevněného kameniva. Od okolí ji vymezí obrubníky z kamenných kostek. Rekonstrukce cest začala v březnu 2009.
Vyjádření projektantky Ing. Jitky Vágnerové ke kácení v parku
Během února a března došlo v rámci obnovy parku Réna ke 2. Fázi kácení dřevin v centrální části parku. Díky ní došlo k potřebnému prosvětlení rekreační louky, ale také k odstranění dalších provozně nebezpečných dřevin. Kácení vzrostlých stromů není nikdy populární. Ale pokud byla zanedbána péče u stromů, vybrány stanovištně nevhodné druhy případně stromy špatně vysazeny je potřeba zasáhnout. Zástupci měst se často takového radikálního a nepopulárního řešení bojí. Jenže neřešením situace může vzniknout daleko větší škoda, a to nejen na samotné zeleni a technickém vybavení, ale i k ohrožení životů.
Jak se vlastně strom stane nebezpečným? První problémy mohou vzniknout už při výsadbě stromu. Ne každý strom je vhodný pro každé místo. Například smrky, které jsou doma v podhorských a horských lokalitách, na Ivančicku trpí vysokými teplotami a především suchem. Strom, který žije v nevhodném prostředí je pak náchylný k chorobám a škůdcům. A choroby – hniloby – jsou pak důvodem nebezpečnosti stromu v jeho vyšším věku. Typickým příkladem bylo napadení bází smrků na Réně václavkou (pozná se podle rozšíření báze kmene stromu – strom se snaží zpevňovat spodní část napadenou hnilobou.
Strom musí mít dostatek místa, a to nejen pro rozvoj koruny, ale především pro rozvoj kořenů. Omezení kořenů v růstu může způsobit pád jinak zcela zdravého stromu bez významnější příčiny. Omezením nejsou jen domy a zpevněné plochy, ale také skály nebo podmáčené stanoviště. Ne, že stromy do těchto míst nepatří, ale je potřeba opatrně volit druhy tak, aby byl kořenový systém v daném prostředí stabilní. A to jsme opět u správného výběru druhu pro dané stanoviště.
Dostatek prostoru je důležitý i pro světlomilné druhy stromů – zastíněním korun dochází k deformaci a k oslabení stromu, který je opět náchylnější k nemocem. Další příklad z parku Réna – Dřezovec, který byl obklopen douglaskami, je dnes ve velmi špatném zdravotním stavu.
Každý strom potřebuje dost prostoru i pro získávání vody a živin. Jsou stromy, které dokáží velmi rychle odčerpat neuvěřitelné množství vody. Pokud jsou jejich blízkosti jiné, "pomalejší" stromy, mohou usychat a trpět podvýživou i ve vlhkých letech. Mezi typické příklady těchto "žroutů" patří bříza a smrk. Tyto druhy ubírají vodu nejen okolním stromům, ale i trávě a podrostovým bylinám.
Dalším nebezpečím je nedostatek péče po vysazení stromu. Velmi často dochází v našich parcích k rozlomení stromu. Přitom stačí v prvních letech kontrolovat a upravovat rostoucí kosterní větve tak, aby nevzniklo tzv. "tlakové větvení". Větvením V dochází ke špatnému rozložení sil působícím na korunu, tvorbě prasklin v místě větvení a následně k rozlomení stromu. Tlakové větvení spolu s hnilobou kmene bylo důvodem k pokácení panašovaného javoru na Réně.
Každé poškození mladého stromu – třeba poškození kmene sekačkou, ulomení vrcholu stromku nebo jeho zlomení je rizikem do budoucna. Neošetřené místo u mladých stromů je vstupem pro infekce, poškozením koruny se mění budoucí větvení stromu. A tak za dalších dvacet, třicet, padesát či sto let se bude muset kácet.
Posledním je přirozené stáří stromu. Žádný strom nežije věčně. Starý strom usychá, napadají ho nemoci. Jsou místa, kde se nechávají stromy přirozeně dožít, jako jsou pralesy a další chráněná území. V parku nebo ve městě se však odumírající nemocný strom stává nebezpečný lidem.
Co je to provozní bezpečnost a provozně nebezpečný strom? V rámci provozní bezpečnosti se posuzuje to, jestli je daný strom bezpečný za daných provozních podmínek. Tedy jestli neohrožuje provoz – využívání prostoru. Limity jsou tedy určovány způsobem využívání prostoru. Jestli strom roste uprostřed louky, na kterou téměř nikdo nechodí, může v klidu zestárnout a třeba i odumřít, a přitom není provozně nebezpečný. Neohrožuje totiž žádný majetek a v podstatě ani lidské životy. Jiné je to u stromů u silnic, ve městech a také v městských parcích. Tam stromy ohrožují majetky a lidské životy. Pokud riziko ohrožení osob a majetku překročí určitou hranici, stává se strom provozně nebezpečným. Pak se, podle historické a estetické hodnoty stromu přistupuje k různým stabilizačním opatřením nebo k vykácení stromu. Vzhledem k tomu, že Réna je jediný Ivančický městský park, je potřeba provozní bezpečnost stromů hlídat nejen kvůli návštěvníkům parku, ale i kvůli ostatním stromům. (Např. pádem kosterní větve javoru v minulosti došlo k výraznému poškození sousedního jinanu, což přispělo k narušení jeho stability. Nakonec musely být vykáceny oba stromy)
Z důvodů provozní bezpečnosti byl na Réně tedy pokácen již zmiňovaný javor, z 80% uschlý sloupovitý dub, jírovec s poškozeným kmenem a skupina smrků v porostu při okraji parku. Tyto stromy byly hrozbou nejen pro návštěvníky parku, ale i pro okolní cenné dřeviny (jilm, katalpa a sloupovitý buk v zadní části parku). Dále byly odstraněny některé usychající břízy a část douglasek. Dojde tak k prosvětlení louky, zlepšení světelných podmínek pro stávající dřeviny (dřezovec, katalpa, jilm, jinan, ...), a také ke zlepšení vodního režimu půdy.
Vím, že kácení v parku v posledních dvou letech je dost radikální, především vzhledem k tomu, že tam nejméně za posledních dvacet let nepadl ani strom. Kdo však má oči otevřené, viděl trpící nemocné stromy, kdo má oči otevřené, vidí, že i stromy, které v parku zůstaly, nejsou zcela zdravé. Ale dostatek světla, vody i živin jim může prodloužit život. Je vždycky těžké rozhodnout o kácení stromu, ale je nutné vědět, proč se strom kácí, vidět místo jako celek. S ostatními stromy, přírodními podmínkami i lidmi. Proto není správné bránit kácení za každou cenu. Je správné vysazovat nové stromy, tak aby tu byly pro příští generace, je třeba se poučit z chyb minulých generací a nad výsadbami přemýšlet, vhodně volit místo i druhy. Není dobré bát se vysazovat nové stromy na nová místa, a za každou cenu bránit nebezpečné a nemocné stromy.
Způsoby financování a harmonogram rekonstrukce parku
Ing. Smutný se na úvod svého příspěvku vrátil až do roku 2006, který lze považovat za začátek aktivit, které byly odstartovány na základě podnětu Komise pro životní prostředí. Tehdy byl vytipován vhodný grantový program "Nadace proměny" a město nechalo zpracovat první ideovou vizi, záměr obnovy parku a tento se stal podkladem pro žádost o grant. Autorem tohoto záměru byla Ing. Helena Finstrlová z firmy Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r. o. Záměr u Nadace Proměny v přetlaku ostatních projektů tehdy neuspěl, město však ve svých snahách pokračovalo dále. V roce 2007 byl s partnerem projektu Skupinou ČEZ dojednán příspěvek na vybudování Naučné stezky Parkem Réna a první nejnutnější úpravy parku. V témže roce proběhly na podzim oslavy 120. výročí založení parku. Město se připravovalo na podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů evropské unie, konkrétně z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Projektanti Ing. Jitka Vágnerová, Ing. Vojtěch Halámek a Ing. David Mikolášek firmy Přírodní stavby, zahradní architektura zpracovali projektovou dokumentaci a město intenzivně pracovalo na přípravě všech nezbytných příloh k žádosti dotaci. V červenci 2008 přichází optimistická zpráva – projekt byl Regionální radou soudržnosti Jihovýchod podpořen k financování a v srpnu 2008 proběhla výběrová řízení na hlavní dodavatele stavebních prací a také zajištění publicity.
Přehled financování projektu:
Celkové výdaje projektu: 2.767.904,38
Celkové způsobilé výdaje: 2.767.904,38
Vlastní podíl žadatele: 830.371,38
Dotace projektu: 1.937.533,00= > Dotace EU 70%, vlastní podíl 30%.
Rozpočtová skladba projektu
Stavební a technologické činnosti: 2.617.904,38
Stavební, autorský dozor: 40.000,00
Výdaje na povinnou publicitu: 80.000,00
Lidské zdroje, mzdové výdaje: 30.000,00
Harmonogram projektu
Přípravná fáze
1.6. 2007 – 31.3. 2008 – zpracování studie, projektové dokumentace, příprava žádosti o dotaci a povinných příloh.Výběrová řízení
Červenec, srpen 2008 - Hlavní dodavatel stavebních prací, zajištění publicity projektu.Výstavba balvaniště a první fáze publicity projektu
Říjen 2008 – Prosinec 2008Kácení dřevin, odstranění náletů a výmladků, ochrana stromů na staveništi, příprava pozemku a přípravné práce pro amfiteátr
Leden – Březen 2009Výstavba amfiteátru
Duben – Červen 2009Stavba mlatových cest a ploch, oprava cest v lese, oprava a doplnění mobiliáře, lankové zábradlí, konečná fáze propagace projektu
Červenec – Říjen 2009
Rekonstruovaná plocha parku bude zaujímat plochu 0,42 ha. Předpokládaný termín slavnostního otevření parku je 28. 10. 2009, ten však bude ještě zavčas upřesněn v průběhu léta 2009.
Péče o nový park Réna
O zajištění péče o zrekonstruovaný Park Réna pohovořil vedoucí odboru technického a investičního Ing. Josef Janíček. Je sice zatím předčasné rozebírat konkrétní plán údržby, ale pro informaci zaznělo několik skutečností. Město Ivančice na sebe bere touto akcí důležitý závazek na průběžnou údržbu parku. Tato údržba bude v sobě zahrnovat kontrolu technického stavu vybudovaného zařízení a starost o živou přírodu tvořící vlastní park. V celku se bude jednat o periodické sečení travnatých ploch, vyhrabování listí a náletového nepořádku jako je spadané listí, větvičky a různé klestí. S tím bude souviset i průběžné odstraňování náletových dřevin, které by park znehodnocovaly a degradovaly. U vybudovaných zařízení bude město dále provádět opravy a revizní činnost související s provozem jednotlivých technických prvků parku. Doufáme, že i samotní občané ponesou odpovědnost k nově vybudovanému dílu a očekáváme, že nebudou nevnímaví k prohřeškům vedoucím k devastaci parku a budou také nápomocni při jeho údržbě. Pro vlastní provoz parku bude zpracován provozní řád parku. S tím bude úzce souviset i vlastní financování údržby. To by se mělo stát stálou položkou městského rozpočtu.
A co dál?
Ing. Vágnerová stručně prezentovala hlavní východiska pro další etapy obnovy parku. Voda bude navrácena do parku v tekoucí formě a také jako netradiční herní prvek.
Na nábřeží vznikne promenáda s lavičkami, rekreačními moly, hřištěm pro pentangue, pláckem pro plážový volejbal a několika menšími herními prvky. V plánu je dále založení nového parku – aktivní rekreace, multifunkční hřiště, skatepark, dětská hřiště.
Nové webové stránky věnované Parku Réna
Město Ivančice při příležitosti konání konference také prezentovalo nové webové stránky, které jsou věnovány speciálně pouze Parku Réna. Najdete zde veškeré důležité informace, které byly kdy o parku publikovány, historii, současnost, projekt obnovy a obsah tabulí naučné stezky, připravované akce v parku (taneční zábavy) – tedy mnoho zajímavých informací. Stránky najdete na adrese www.parkrena.cz
Poděkování na závěr …
Na závěr bych chtěl poděkovat všem spoluobčanům, kteří si našli čas a zúčastnili se, dále také partnerům akce - Skupina ČEZ a konference byla financována za podpory Regionálního operačního programu Jihovýchod (Evropský fond pro regionální rozvoj – Investice do vaší budoucnosti) a Jihomoravského kraje.
Cílem nebylo pouze prezentovat informace o projektu jedním směrem vůči občanům, ale získat také zpětnou vazbu od lidí. Na konferenci byly shromážděny věcné a hodnotné názory, kterých si vážíme a samozřejmě platí nadále, že uvítáme kdykoliv všechny vaše věcné podněty, připomínky či návrhy na pomoc při budování nového parku.